2002 /průvodce Velikonocemi dle F. Hobizala/

Ve wordu je text ke stažení zde


PRŮVODCE VELIKONOCEMI


MYŠLENKY SOUČASNÉHO POUTNÍKA PO JEŽÍŠOVÝCH STOPÁCH…
(Podle knihy Svatá země s Františkem Hobizalem)



VE VEČEŘADLE

V horkém slunci přicházíme k Večeřadlu. Ježíš zde prožil se svými apoštoly Poslední večeři. Tady na ně později sestoupil i Duch svatý. Rozjímáme o tom, co se tu všechno stalo. Jidášova zrada, umytí nohou apoštolům, ustavení eucharistie a svátosti kněžství, velekněžská modlitba Páně… U Jidášovy zrady připomínám výrok Písma: "A byla tma." Zlo vždycky přivodí tmu. A i kdyby venku bylo světlo, duše je ponořena v tmu. Pak dochází k mytí nohou. Byla to služba přátelství.



AGONIE V GETSEMANECH

Jdeme do nádherné baziliky v Getsemanech. Zatímco venku je žár, tady je chládek, klid a ticho. Dívám se na výčnělek skály, na kterém možná klečel můj Pán. Zde došel na okraj lidského utrpení a okusil i to nejhorší: zoufalství. To vše na sebe vzal přijetím člověčenství. Vykoupil nás a dal nám šanci spásy!



KŘÍŽOVÁ CESTA

Pomodlit se na těchto místech je možné jen v duchu. Všechno totiž pojímá strašný hluk prodejců a procházejících lidí, kterým je zbožnost druhých lhostejná. Je to situace, ve které šel s křížem i Ježíš!



GOLGOTA

Hluboce mne dojala úcta lidí všech ras, kteří přistu-povali, aby pokleknutím a vztažením ruky uctili otvor kříže. Pozoruji průvod, v němž jde mladá pravoslavná řeholnice, hluboce se uklání a kleká. V průvodu dále kráčí Arab, za ním starý koptský kněz, pak venko-vanka, bezvadně ustrojený pán, tam zase karmelitán, pravoslavný mníšek, tu zase paní z naší pouti. Všechno kleká, vzdává úctu.
Pak sedím před oltářem Přibití. Byla to krásná chvilka. Možná půlhodina úplného ticha ve mně. Nemodlím se moc, spíše duše zírá a je opojena láskou Pána Ježíše.



BOŽÍ HROB

Odebíráme se k Božímu hrobu. Dlouhá fronta zeslábla a já vešel do malé komůrky. Líbám lože, na kterém leželo mrtvé tělo Ježíšovo. Ani cetky kolem, ani svíce, mi nemohou setřít z mysli především jásot VZKŘÍŠENÍ!!! S tou myšlenkou vycházím. Objímám pravoslavného bratra a navzájem si žehnáme.



VZKŘÍŠENÍ

Bez ohromujícího vzkříšení je všechno prach a popel. Apoštol říká jasně, že nevstal-li Kristus z mrt-vých, marná je naše víra. Bez něho nejsme nic - jen sirotky, uvrženými do prázdného vesmíru. Pravoslavní nám někdy vytýkají, že víc myslíme na umučení Páně než na jeho vzkříšení. Něco na tom je... Tichounce zpíváme a držíme se za ruce: "Aleluja. Živ buď nad smrtí slavný Vítěz". Pán je mezi námi. Na závěr vcházíme ještě jednou do Božího hrobu. Polibek, který na mramorovou lavici dávám, je víc než polibek…

Pane Ježíši ! Ty jsi náš Pán a Bůh.
Ty jsi pravý Bůh a pravý člověk.
Ty jsi Cesta, Pravda a Život.
Ty jsi pravý Mesiáš, Vykupitel, Spasitel - také můj.
Věřím a doufám v Tebe, chci Tě nade vše milovat.
Ústy vyznávám, že jsi Pán a celým srdcem věřím,
že Tě Otec vzkřísil z mrtvých