Buďte ve svém jednání laskaví Vyhýbejte se jakékoli podobě násilí, zdržujte se veškeré netrpělivosti, nic nedělejte ve hněvu. - archív citátů

28. 10. 2012 , Ludvík Armbruster (Foto: IMa)

Umřít do Jeho náručí

Umřít do Jeho náručí
V ignaciánské spiritualitě a Písmu svatém jsem našel, co je podstatou velikonočního tajemství. Je to Ježíšův kříž, nebo je to jeho vzkříšení? Úžasná a osvobozující přitom je zkušenost víry, že podstata kříže a podstata vzkříšení je jedno a totéž. Pro Ježíše zemřít znamenalo úplně náležet Bohu, pustit se bezpodmínečně do Božího náručí.
 
My se také po celý život snažíme odevzdávat Pánu Bohu, ale dokud žijeme, nikdy se nám to nepodaří úplně; vždycky něco podržíme pro sebe. Naše šance je v umírání – tam máme šanci se pustit úplně a beze zbytku, nezbude nám vůbec nic.

Když člověk umře, co mu zbude? Můžeš si myslet, že je konec, že už prostě nejsi. Můžeš to přijmout v zoufalství a beznaději, nihilisticky, a říct si, že nic vlastně nemá smysl, že všechno končí. Nebo se můžeš dobrovolně odevzdat, pustit se do Boží náruče a jednou v životě absolutně důvěřovat, cvičit na laně bez záchrany, bez té sítě dole.

Podstata kříže je náležet úplně Bohu, odevzdat se beze zbytku. A co jiného je podstata života věčného než náležet plně Bohu? Být úplně Boží je pro Božího tvora ta největší blaženost, to nejkrásnější, co může být; to je život věčný. Tam, kde nás víra vede k vrcholku, se ukazuje, že život a smrt je jedno a totéž.

Takže zeptejeme se, je smrt křižovatkou života? Řekl bych, že je jeho vyvrcholením. Při exerciciích říkám: Nesmíme se dívat na smrt jako na provozní nehodu. Něco, co by mělo běžet a najednou selhalo, už se to netočí. Je to naopak něco, k čemu rosteme, k čemu máme dozrávat. Kráčet a růst ke smrti znamená dozrát tak, abychom byli opravdu schopni se mu svěřit bez té sítě, umřít do jeho náručí. Takže cílem našeho života je smrt, která je život věčný.  
 
Se svolením zpracováno podle knihy:
Tokijské květy - Ludvík Armbruster, v rozhovoru s Alešem Palánem,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.

Čtení z dnešního dne: Pondělí 23. 5.

Sk 16,11-15; Jan 15,26 16,4a

Komentář k Sk 16,11-15: Lydie zve Pavla s doprovodem do svého domu. Tato pohostinnost nám může být vzorem. Chci dnes prosit za úzký vztah představitelů církve k rodinám.

Zdroj: Nedělní liturgie

Fatima - Poslední tajemství

Fatima - Poslední tajemství
(13. 10. 2017) TV dokument

Výzva ČBK k nadcházejícím volbám do PS Parlamentu ČR

(13. 10. 2017) Lidé dobré vůle, sestry a bratři v Kristu našem Pánu, obracíme se na Vás v době blížících se parlamentních voleb, kdy se...

Odmítání voleb je odmítání demokracie

Odmítání voleb je odmítání demokracie
(13. 10. 2017) Blíží se parlamentní volby. Já osobně bych byl pro povinné volby, tedy že každý občan by měl mít povinnost dostavit se...

Modlete se i za chybující politiky

(9. 10. 2017) „Nemodlit se za své vládce je hřích“, řekl papež František. Mnozí možná kroutí hlavou.

Zdravotní stav člověka ovlivňuje i duchovní stránka

Zdravotní stav člověka ovlivňuje i duchovní stránka
(6. 10. 2017) V posledních letech jsem se zabýval otázkou odpouštění – jaké má odpuštění, případně neodpuštění vliv na psychiku...

Jak (ne)mluvit o sexu

(5. 10. 2017) Nové číslo časopisu je věnováno tématu, které „hýbe světem“, a právě proto je potřeba o něm mluvit… nikoli ovšem stejnou...