29. 3. 2015 , Tomáš Špidlík (Foto: IMa)

Nelogické rozdělení světa na profánní a posvátný

Nejednoznačný výraz "svět"

Snad žádné jiné slovo není tolik konfúzní (= zmatené) jako výraz “svět”. I v biblické mluvě najdeme dvojí postoj: asketický, který se “světa” zásadně zříká, a dogmatický, pro který je “svět” stále uskutečňované slovo Stvořitele.

Vezmeme-li nakonec “svět” ve smyslu novinářském, pak si myslím, že právě tento svět není totožný s pravými Božími hodnotami. Církev (zde však nemysleme hned na hierarchii, ale na opravdově věřící) se musí cítit povolána k tomu, aby lidem pomáhala odkrývat všechny opravdové hodnoty vesmíru a kultury.

Vidět celý svět liturgicky,
tj. dát duchovní smysl tomu, co existuje

Zde chci zmínit sofiologii, do které jsem zamilován, jakožto teologii univerzální kultury. Jednoduše řečeno, jde tu o překonání nelogického rozdělení světa na profánní a posvátné. Sofiologie chce “vidět celý svět liturgicky”, tj. dát duchovní smysl tomu, co tu právě dnes je.

Zpracováno podle knihy: Duše poutníka -
Tomáš Špidlík v rozhovoru s Janem Paulasem

Další texty z knihy "Duše poutníka" na webu pastorace.cz

„Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil". (Lk 9,58)

foto: -IMa-

Autor: Tomáš Špidlík

Témata: svět, chrám, Liturgie, profánní, přítomnost, přítomný okamžik, nyní, tady a teď, Stvoření, hledání smyslu života, Kříž, místo, nitro, Příroda, stvoření, Smysl

1. čtení – 2 Kor 9,6-10; Evangelium – Jan 12,24-26

Komentář k Jan 12,24-26: Být tam, kde je Kristus. Tedy zvláště v chudých, mezi smutnými, s opuštěnými. Tam jsou dle jáhna Vavřince pravé poklady církve!