Buďte ve svém jednání laskaví Vyhýbejte se jakékoli podobě násilí, zdržujte se veškeré netrpělivosti, nic nedělejte ve hněvu. - archív citátů

2. 3. 2015 , (Foto: IMA)

Jak se nenechat udusit ´černou kronikou´ života?

Jak se nenechat udusit  ´černou kronikou´ života?

Najít odvahu podívat se na svůj život novým pohledem

Život nám často – můžeme říci neustále – staví před oči naše pochybení a nejrůznější  tragické situace plné smrti a nenávisti, která ovládá tento svět. Když se nad tuto černou kroniku nedokážeme povznést, riskujeme, že v sobě zcela udusíme důvěru a naději.  Co máme dělat?

Musíme najít odvahu a podívat se na svůj život novým pohledem, očištěným upřímnou lítostí a vytrvalou modlitbou. Právě v modlitbě se můžeme setkat s Bohem, mluvit s ním a naslouchat jeho hlasu. Budeme-li o to usilovat, Bůh se nám zjeví ve své tajemné a paradoxní přesažnosti – svrchovaně veliký, a zároveň blízký, dobrý a trpělivý – a naše srdce se otevře pravdě o nás samých i o druhých lidech. Tváří v tvář Bohu se každé odsouzení mění v pokornou prosbu o odpouštění pro všechny, neboť všichni jsme spoluzodpovědni  za zlo.

Toto pravidelné setkání s ním mění způsob, jakým vidíme dějiny svého života i celého světa. Zde se můžeme učit objevovat stopy Boží přítomnosti a skrytá, avšak živá semena dobra. Zde můžeme s vírou a trpělivostí čekat, až tato setba vykvete do své plné krásy.

Milovat tak, jak miluje Bůh

"Připodobnit se Bohu znamená milovat tak, jak miluje on, mít radost a potěšení z dobra, které prožívá náš bližní, a trpět a naříkat nad zlem, které na něj doléhá. Duše, která takto vnímá svět, je otevřená dobru a touží jedině po dobru. Proto při pohledu na hříchy lidí neupadá do pýchy, nikoho nesoudí a nikým nepohrdá. Pýchu, která člověka vede k posuzování, v ní ničí právě toto vědomí, takže vidí nejen morální zlo svého bližního, kterým sama trpí a které si přivlastňuje, ale všímá si i tělesných bolestí, které sužují lidstvo, a v síle lásky, která ji zcela naplňuje, je považuje za své bolesti" (Anděla z Foligna, Istruzioni, Florencie 1926, 257n).

Bože, má netrpělivost vnímá život pouze jako námahu

Bože, kdykoliv se omezenost mého životního obzoru
odvažuje posuzovat nekonečné prostory tvého milosrdenství,
vyslyš mě, Pane, a odpusť.

Má netrpělivost vnímá život pouze jako námahu, utrpení,
prázdné sliby nebo zbytečné zkoušky.
Rozšiř mé ubohé srdce, abych nezarmucoval Ducha svatého,
který všechno udržuje při životě a všechno obnovuje.

Nauč mě, Bože, vidět ve věcech i v lidech, kteří mě obklopují,
jen to nejlepší, nauč mě pozorovat tento svět
očima tvé otcovské lásky. 

Děj, ať beru sám sebe takového, jaký jsem,
a ať se tím neznepokojuji.
Dej, ať poznám, že se na mě díváš se zalíbením,
že mě očekáváš a že mi odpouštíš
a ať se také já učím odpouštět, očekávat a mlčet.

Ty sám mi dej poznat nejvhodnější dobu a způsob,
abych svým bližním nabídl pomoc, kterou potřebují,
a nikoho nevylučoval ze svého srdce.

Cítím-li, že na mě útočí strach
a má naděje skomírá, ujmi se ty sám, Pane, iniciativy.
Kéž můj výkřik „Jak dlouho ještě, Pane?“
není projevem pýchy ani hořkou výčitkou,
ale voláním dítěte, které – přestože má slzy v očích – ví,
že mluví se svým Otcem. 

 

Se svolením převzato z knihy Lectio Divina na každý den v roce 3, str. 119-121
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno

 


Hospodinu svěř svůj osud,
v něho důvěřuj, on sám bude jednat.

Žalm 37 (36)

Nehněvej se na ty, kdo konají zlo, *
nezáviď těm, kdo páchají nepravost,
vždyť zvadnou rychle jako tráva, *
jako zelená bylina uschnou.
Doufej v Hospodina a čiň dobro, *
pak budeš přebývat v zemi a těšit se klidu.
Raduj se v Hospodinu *
a dá ti, po čem touží tvé srdce.
Hospodinu svěř svůj osud, *
v něho důvěřuj, on sám bude jednat.
Tvé spravedlnosti dá vzejít jako světlu, *
tvému právu jak polednímu jasu.
Spočiň v Hospodinu a důvěřuj v něho! +
Nezlob se na toho, kdo má v životě štěstí *
a při tom strojí úklady.
Přestaň se hněvat a zanech zlosti, *
nepohoršuj se, to vede jen k zlému.
Neboť zločinci budou vyhlazeni, *
kdo však doufají v Hospodina, budou vlastnit zemi.
Ještě chvíli – a bezbožník zmizí, *
nadarmo se budeš pídit po jeho stopě.
Pokorní však budou vlastnit zemi, *
budou se těšit z hlubokého klidu.


Bezbožník strojí úklady spravedlivému, *
skřípá proti němu zuby.
Pán se mu však směje, *
vidí, že se blíží jeho den.
Bezbožní tasí meč, napínají svůj luk, +
aby skláli chudáka a ubožáka, *
aby povraždili ty, kdo žijí správně.
Meč jim však vnikne do vlastního srdce *
a jejich luky se zlámou.
Lepší je troška, kterou má spravedlivý, *
než velké bohatství bezbožníků,
neboť ramena bezbožníků budou zpřerážena, *
ale spravedlivé Hospodin podpírá.
Hospodin pečuje o život bezúhonných, *
dědictví jejich přetrvá věky.
Nebudou zahanbeni v dobách neštěstí, *
nasytí se ve dnech hladu.
Ano, bezbožníci zhynou, +
nepřátelé Hospodinovi zajdou jako květ luhů, *
vyvanou jako dým.
Bezbožník si půjčuje, ale nesplácí, *
spravedlivý se však ustrne a rozdává.
Ti, kterým Bůh žehná, vlastnit budou zemi, *
ti, kterým zlořečí, zhynou.
Hospodin dává krokům člověka sílu, *
má zalíbení v jeho životní cestě.
Jestliže padne, nezůstane ležet, *
protože mu Hospodin podpírá ruku.
Byl jsem chlapec, a už jsem stařec, +
ale neviděl jsem, že by spravedlivý byl opuštěn, *
že by jeho děti žebraly o chléb.
Pokaždé se ustrne a půjčí, *
za to na jeho dětech spočine požehnání.
Chraň se zlého a čiň dobré, *
a přežiješ věky,
neboť Hospodin miluje spravedlnost, *
neopouští svoje zbožné.
Zločinci však zajdou, *
potomstvo bezbožníků bude vyhlazeno.
Spravedliví budou vlastnit zemi, *
budou ji obývat věčně.


Ústa spravedlivého mluví moudře, *
jeho jazyk hovoří, co je správné.
Boží zákon mu ovládá srdce, *
proto nevrávorají jeho kroky.
Bezbožník číhá na spravedlivého, *
snaží se ho zabít.
Hospodin však mu ho neponechá v moci, *
nedá ho odsoudit, až bude souzen.
Doufej v Hospodina *
a drž se jeho cesty,
povýší tě, abys vlastnil zemi, *
s radostí uzříš zkázu bezbožníků.
Viděl jsem zpupného bezbožníka, *
vypínal se jako košatý cedr.
Přešel jsem – a hle, už ho nebylo, *
hledal jsem ho – a nenašel.
Všimni si člověka bezúhonného, pozoruj poctivého: *
vždyť budoucnost patří pokojným lidem.
Hříšníci však budou všichni zničeni, *
vyhlazeno bude potomstvo bezbožníků.

 

Čtení z dnešního dne: Sobota 13.8.

1. čtení - Ez 18,1-10.13b.30-32; Evangelium – Mt 19,13-15

Komentář k Mt 19,13-15: Ježíš dává najevo svou sounáležitost s dětmi. Kéž dovedu jeho velikost přijmout prostě, bezprostředně jako dítě.

Zdroj: Nedělní liturgie

Fatima - Poslední tajemství

Fatima - Poslední tajemství
(13. 10. 2017) TV dokument

Výzva ČBK k nadcházejícím volbám do PS Parlamentu ČR

(13. 10. 2017) Lidé dobré vůle, sestry a bratři v Kristu našem Pánu, obracíme se na Vás v době blížících se parlamentních voleb, kdy se...

Odmítání voleb je odmítání demokracie

Odmítání voleb je odmítání demokracie
(13. 10. 2017) Blíží se parlamentní volby. Já osobně bych byl pro povinné volby, tedy že každý občan by měl mít povinnost dostavit se...

Modlete se i za chybující politiky

(9. 10. 2017) „Nemodlit se za své vládce je hřích“, řekl papež František. Mnozí možná kroutí hlavou.

Zdravotní stav člověka ovlivňuje i duchovní stránka

Zdravotní stav člověka ovlivňuje i duchovní stránka
(6. 10. 2017) V posledních letech jsem se zabýval otázkou odpouštění – jaké má odpuštění, případně neodpuštění vliv na psychiku...

Jak (ne)mluvit o sexu

(5. 10. 2017) Nové číslo časopisu je věnováno tématu, které „hýbe světem“, a právě proto je potřeba o něm mluvit… nikoli ovšem stejnou...