5. 9. 2011 , Vojtěch Kodet
Býváme nervózní, když se ztišíme k modlitbě…
rozhodně ne ten, který bychom právě potřebovali.
protože máme pocit, že by bylo třeba dělat cokoli jiného.
děláme pořád něco, ale nemáme pocit, že by náš čas byl naplněný…
kolikrát neměl čas ani se najíst nebo se v klidu vyspat,
si klidně odcházel na celé hodiny, aby byl sám s Otcem v modlitbě.
A nelitoval toho času, ačkoli mohl kázat nebo uzdravovat či vymítat démony.
Nelitoval času stráveného modlitbou.
Autor: Vojtěch Kodet
Související texty k tématu:
Aktivismus, workholismus
- Jak jsem zpovědníka žádal o zproštění od modlitby
- Práce, služba a aktivita se mohou stát falešným cílem
- Bezduchých akcí a činů bylo již dost.
- Pokud se nemodlíme, zavíráme Pánu dveře, aby nemohl nic dělat
- Prvotní církev v první řadě neanalyzovala situaci, ale modlila se...
- Modlitbou v pastoraci ´ztrácím´ jen málo času
- Pastorační plány na úkor modlitby
- Přepracovanost a modlitba
- ´Každá pasivita je beze smyslu´
- Aktivističtí vnějškoví reformisté
- Býváme nervózní, když se ztišíme k modlitbě…
- Kdo se modlí, nemarní čas
- Kdo z nás není někdy přetížen ?!
- Nedat se zavalit prací
- Neztratit podstatné kvůli věcičkám nulové hodnoty
- S Tóbitem nebylo k vydržení
- Zpomal a dělej jen to, co ti řeknu
- Životně nezbytné přikázání
- Ježíš oceňuje práci. Ale ví také o jejích nebezpečích
- Duch svatý uzdravuje ze stresu a z rutiny
- Ten, kdo vede druhé, ať se více než ostatní věnuje kontemplaci
- Máš na starosti péči o duše? Nezanedbávej přitom péči o sebe...
